F Á Z E ~ 1

Proč jste si jako stěžejní téma projektu vybrali právě půdu?

Vychází to z potřeby věnovat se zpět něčemu fyzickému a zohlednit přímý vztah člověka a přírody. Začali jsme se jí zabývat ve skupinovém projektu „Hlína, půda, zem“ na který výstava volně navazuje a je jeho rozšířením. Postupně jsme se dostali do fáze, kdy se k ní chceme vztáhnout blíže, vstoupit do ní a prozkoumat ji zevnitř. Půda je jedním z nejdůležitějších aspektů života na Zemi a je překvapivé, jak málo si ji v běžném životě uvědomujeme. Chceme ji tedy ukázat jako živý organismus, připomenout ji konkrétními způsoby a pokusit se tak změnit paradigma, kterým je chápána v současném světě.

Jak vznikla pracovní skupina, kdo jsou její účastníci (čemu se věnují) a jaké realizace má už skupina za sebou? Kdo jsou vaši externí spolupracovníci?

Skupinu tvoří umělci přizvaní k rezidenčnímu projektu studia Prototyp „Hlína, půda, zem“, kteří se během roku 2019 setkávali při společných výletech, workshopech a diskusích nad tématem půda, výstupem projektu je pracovní web blog a tištěná půblikace. Na rezidenci navázala skupinová performance v pražské galerii Etc. a nyní i výstava „Kořeny rostou dovnitř“ v galerii Entrance. V současnosti spolupracují na výstavě v rámci původní skupiny Nikola Brabcová, Veronika Čechmánková, Tomáš Hrůza, Karel Kunc a Karin Šrubařová, všichni jsme umělci, kteří reflektují zásahy člověka a kultury do přírodní krajiny a pracujeme s vědomím její pomíjivosti.
Dále jsme na výstavu přizvali Michala Klodnera, který se ve svém projektu „Livinglab“ dlouhodobě zabývá udržitelným využitím techologií a externě slovinskou umělkyni Sašu Spačal, která využívá technologická rozhraní ke zkoumání vztahů s organickými a minerálními půdními látkami a do výstavy nám zapůjčila skladbu „Transversal is a loop“, zvukové prolnutí tří urovní existence cvrčků a působení člověka
(život cvrčků v zemi, jejich zranitelnost vůči vyhynutíí a komodifikace cvrčků jako nástroje přežití). Skladba je také součástí prvního dokumentačního videa „Kořeny rostou dovnitř #01“ (https://youtu.be/qdQrkeU05b8).

Na co jste se konkrétně zaměřili na výstavě „Kořeny rostou dovnitř“ a co můžeme v galerii nyní vidět? Jak se bude instalace proměňovat?

Celé trvání výstavy je procesem poznávání půdy a odhalování dějů, které v ní probíhají přirozeně i těch, na kterých se spolupodílí člověk. Je to vlastně postupná rekonstrukce naší představy o půdě, která má tajné přání, prolnout se s půdou natolik, abychom na závěr mohli skrze nabyté poznání znovu prožít pocit posvátného setkání se zemí.
Máme k dispozici mnoho odborných pohledů a informací, ale představujeme si, chápeme a objevujeme pomalu, pokud je můžeme zažít, mění se ve zkušenost našeho těla. Neznáme správný postup ani podobu půdy, vytváříme imaginární svět naší představy, která se rozrůstá do prostoru galerie i mimo něj v podobě vzorků živého půdního materiálu, laboratorních instalací, performance, videí a objektů, které jsou všechny jenom pomocnými rekvizitami celého procesu. Nejprve necháváme půdu zmizet, není zde přítomná, zůstaly tady holé kořeny, nazí živočichové a izolované vazby, které postupně propojujeme do vzájemných souvislostí.
Jako červ (mikroorganismus) nebo kořen vstupujeme do půdy a pomocí přítomných symptomů – semena, prach, informace, energie, voda, práce, kosti – se ji snažíme rozpoznat a znovu vytvořit.
Důležitou představou, kterou se pokoušíme zviditelnit, je také tvar procesu skupinové spolupráce. Zajímají nás transformační momenty společného rozhodování, reálná kooperace všech aktérů a vytváření a sdílení společné imaginace, která přímo ovlivňuje naši tvorbu. Celý proces zároveň snímáme, dokumentujeme a vracíme k novému pohledu. Proces distribuce obrazů, je nedílnou součástí výstavy.

Představuje tato výstava finální výstup projektu věnovaného půdě/zemi/hlíně, nebo na ní budou navazovat další aktivity? Pokud ano, jaké?

Jak se výstava postupně vyvíjí, chtěli bychom v závěru ledna více sledovat duchovní rozměr vztahu člověka a půdy, v instalaci se to nejspíše projeví uvolněním prostoru a obrácením pozornosti ke krajině. Zároveň se budeme intenzivně věnovat vytváření zinu, ve kterém se objeví témata první části výstavy, související informace o udržitelném způsobu života a dále kresebné záznamy půdy a života v ní, ve kterých bychom rádi pokračovali směrem k tištěné publikaci. Po skončení výstavy nás určitě čeká nějaká bilance skupinové spolupráce, v rámci Prototypu je pro nás téma půdy otázkou osobního přístupu a budeme se mu věnovat i dále.